První jarní...

den, první jarní tvoření :-) I to sluníčko na nás vykouklo.

Vyskočily teploty a vyskočila i naše chuť pustit se do jarního tvoření.

Chtělo to něco hodně, hodně jednoduchého, aby mi mohl asistovat i Josífek.

A tak jsme spojili příjemné s užitečným. Máme málo skleniček. Teda, není jich málo,

ale když přijede větší návštěva, naše sada čtyř stejných (ehm tří, jedna už to má za sebou) sklenic

 nestačí a na stole jsou tak sklenice "každý pes jiná ves". To by nevadilo, kdyby byly alespoň stejně

 veliké. Nu a tak aby příště děda nemusel závidět babičce, že pije ze "čtyřdecovky", zatím co on

má třeba  jen "dvoudecovku", rozhodli jsme se zrecyklovat skleničky z "chytrého ovoce" :-)

Tatínek nám proděravěl vršky a zbytek už byl v naší režii.

Etiketa nám ze sklenic nešla úplně odmočit, takže prvotní plán polepit sklenice jen zajíčky nevyšel,

my si ale poradili. Objevila jsem kdysi dááávno koupené jednorázové papírové prostírky.

(Nekupovala jsem je s cílem používat je k jejich účelu, ale právě pro voření. Mají hezké vzory a jsou tak nějak odolnější

než obyčejný papír, takže pro náš plán ideální! Jo a byly v akci, ehm, takže celé balení mě vyšlo levněji než jeden vzorovaný papír na scrapbook. No nekup to!) Na skleničky jsem je lepila washi páskou, aby se mi to

 všechno dobře sundávalo, až budu/budeme mít náladu udělat je zase jinačí.

Josífek mi pomohl nakreslit pár zajíčků. Nejdříve jsme to zkoušeli na tvrdý papír, 

když už jsem jich měla vystřihnutých asi deset, napadlo mě udělat je z nalepovací tabulové fólie:D

 

No, nevadí, z papírových si uděláme girlandu:D A ti nalepovací vážně parádně drží a alespoň jsme

nebyli od lepidla. Dalším nečekaným plusem je fakt, že si každý host může svého zajíčka na sklenici podepsat křídou:-) Nálepkové zajdy, které jsme nevybrali na sklinky (jo, nějak jsem se s tím stříháním

 rozjela a bylo jich opravdu hodně) Pepi lepil všude po bytě, i po nás:) A děsně ho to bavilo! O dávání brček

 do dírek ani nemluvím, to jsem o něm nevěděla snad 15 minut, jak ho to chytlo.

 

Když byly skleničky hotové a chuť tvořit ještě stále nebyla dostatečně ukojena, vystřihla jsem pár žlutých (puntík/proužek) zajíčků a spolu s Josífkem jsme jim razničkou dělali ocásky - další parádní věc jak zabavit skoro dvouleťáka:) A ocásky se musely nalepit. Lepidlo versus Pepi, kapitola sama o sobě.... Ještě jim najdeme provázek a uděláme si i z nich girlandu.

Jaro, vítej!

Tak a my (i náš bezinkový sirup) se těšíme na naše jarní návštěvy:-)