I medvědi se rádi nosí

Trička na přání. S nosící mámou medvědicí a medvíďulkou nošenečkou.
Modrý obrázek pro maminku, růžový pro její dcerušku.
A srdíčko nesmělo chybět. Proč? To Vám prozradím zase někdy příště.
 Ono to totiž není jen tak ledajaké srdíčko! :D

A tady vidíte, jak já stíhám psát příspěvky:D S příchodem podzimu tady na Vás vyskočí
letní trička. No, venku ještě nesněží, takže to se mnou není tak zlé, co?

 Když se stane zázak a Josífek odpoledne spí, maluju. Maluju, až se ze mě kouří.

Je to moje malá terapie. Raději si podepřu víčka párátkama, abych taky neusla, a maluju si.

V dalších "ušetřených" chvilinkách se malůvky snažím nafotit. Opět jedině když Pepi spinká,

jinak nemám šanci. Na každé fotce by byla jeho ručka šmátralka a některá trička by to nemusela

 přežít:D). Jen ještě chybí ty chvilky, kdy se fotkama probrat a "pověsit" si je tady.  

Nechci ty virtuální chvilky totiž "krást" z našeho společného času. Protože to tak letí!

Ach, jsem blázen, nebo je nás takových, co raději tvoří, než by dobili baterky spánkem, více?  :D