Mráčkománie

Ač bylo venku zataženo, já měla jasno (co budu malovat). Pršelo, takže mráček pršáček

byl jasná volba! A ty puntíky jsem si prostě nemohla odpostit, však už mě znáte.

A abych konečně využila to mráčkové razítko, co jsem si vyrobila a nakonec dala přednost štětci

(tenkrát tady - klik), padla za vlast i jedna plínka. A mráčkový set pro naše mimi byl na světě :D

Evičce

Víte, kdo je pro mě obrovským zdrojem nápadů a inspirace? 

Jste to právě Vy, mí milí zákazníci a čtenáři :-)

Tentokrát mé obzory rozšířila Amálka, maminka malé Evičky.

 

Přála si namalovat obrázek, ve kterém by se objevily základní údaje o jejich miminku, na památku.

 Jediným požadavkem bylo splnit barevné zadání (červená/oranžová/žlutá/zelená) a "áčtyřkovou

velikost" obrázku, jinak jsem měla naprosto volnou ruku.

 No a aby to nebylo jen tak, k obrázku si rodičové Evičky ještě napsali o pomalování obalu na

 Očkovací průkaz pro Evičku :-)  Prý jakkoliv. No tomu říkám důvěra! :D

Zvolila jsem teda stejné barvičky jako na obrázek do rámečku, aby jim to spolu ladilo :)

Místo jednoho obalu k pomalování ale poslali dva. Ten druhý je prý pro toho našeho :-)

Amálko, ještě jednou moc děkuju! Už se těším, až mu taky něco namaluju :-)

Ach, ty vláčky

To by prý nešlo, aby naše Mládě nemělo bodýčko s vláčkem. Říkal manžel. Tak už  má :D

Slůně

Pro to naše mládě.

Nějak jsem se nemohla rozhodnout, co na bryndáček namaluju.

Nakonec je na něm slůně. Možná proto, že si teď připadám jako slonice :D

Něco Vám povím:-)

Nebo spíš ukážu :-) Naše malé tajemství, které už vlastně vůbec není malé :-)

Loučení

Poslední den s integráčaty a poslední zpívání s dětmi z "mého"  pěveckého kroužku. 1. dubna, na Apríla.  

Na rozloučenou něco na zub a něco na památku :-)

Na minipolštářky pro děti  padly manželovy kalhoty. Neměl je na sobě ani jednou (nedopnul je, ale
 pššššt). No a tak jsem je zrecyklovala :D Vlastně jsem tím zabila dvě mouchy jednou ranou.
Kromě toho, že dětem udělaly dárečky radost, já se konečně zbavila výčitek z ukvapeného nákupu :-)
...

Hop sem, hop tam

Taška pro paní trenérku ze Žabky.

Sovičky slečny Aničky

První sovičku si Anička přála v odstínech modré a zelené, druhou takovou, aby ladila s růžovým tričkem.

Z modro zelené kombinace jsem měla nejdříve trochu obavy, ale přání se mají plnit!

Rozhodla jsem se barvičky namíchat v pastelovějších odstínech a jsem spokojená :)

A mám ji! :-)

 

Koho? Svou vlastní fotoknihu! Od začátku až do konce naplněnou fotografiemi mých malůvek a výrobků.

V duchu jí tajně říkám "moje portfolio" a nemůžu se na ni vynadívat :-)