S bacilem do lesa

Zase jsem mezi polštářema. A jak si tady tak marodím, stelu pod hlavu víc a víc polšářů, aby mě při čtení

nebolelo za krkem, zjišťuju, že mi jich pár chybí. Víte, polštářů není nikdy dost. No a když teď musím na

nějaké to trajdání po lese na chvíli zapomenout, rozhodla jsem se, že si les udělám doma. Polštářový les! 

Razítko bylo hotové raz dva (nejprve jsem ho vyzkoušela na bodýčkách) a pak hned šup s ním na 2 polštáře, zažehlit
a už se vracím do pelechu, vážně. No, ještě tam na mě vykouklo to "lištičkové", tak jsem ho taky zapojila, ať mu to není líto. 

Cestou z lékárny jsem narazila na pokácený keřík s kočičkama. No, nemohla jsem je tam chudinky nechat.