Když se plní sny :)

Už ji mám doma! :) Koho? První knížku, ve které jsou moje obrázky :-) :-) :-)

 Když jsem ji v létě poprvé uviděla v knihkupectví, musela jsem se štípnout, abych tomu uvěřila:D

Kdyby mi někdo kdysi řekl, že jednou otevřu knížku, ve které bude napsáno moje jméno,

řekla bych, že je stejný snílek jako já. Jenže ony se sny občas plní, víte? :)

Léto je dávno pryč a já jsem se konečně dočkala a knížku mám doma :)

Nic by však nebylo nebýt Richarda Skolka, který mi napsal, zda bych nezkusila namalovat

obrázky k jeho pohádkám. Mělo to však jeden háček, ilustrátora si nakonec nevybere on - autor,

ale nakladatel. Vlastně mě tím jen upozornil na možnost ilustrovat jeho knihu. I tak jsem se do toho pustila.
Zkusit se má všechno, no né? Ono se na mě to štěstí opravdu usmálo

a nakladatelství se moje obrázky líbily :)

Jak už to ale bývá, nic není jen tak a všechno se začalo pěkně komplikovat.

Pan nakladatel měl o knize dosti jinou představu než autor a v momentě, kdy mi poslal "jeho" 

návrh, jak by mohla vypadat obálka jsem zjistila, že i já si tu "spolupráci" představovala jinak.

No, však posuďte sami. Vlevo můj návrh obálky, vpravo "vylepšená verze" pana z nakladatelství.

 

Když jsem to viděla, bylo mi do breku. To písmo, ten zelený rámeček... Krása, co?

A prý jestli by ten "kořen" mohl být hnědý, aby ladil s postelí. Snažila jsem se vysvětlit, že to není

 kořen, ale fousy dědečka Zkraťsifouse, a že by měly zůstat šedé. To prošlo. Za zelenou si ale stál

a tiskací písmo je prý vhodnější než to psací - psací působí dětsky. Kdo by to čekal, že zrovna

"dětské působení" bude u knížky pro děti závadou? :D No, myslela jsem, že s tím už prostě nic

nenadělám, že jsem malý pán. Autor Richard se už naštěstí umí v tomhle světě pohybovat a nehodlal

se vzdát bez boje. Oba jsme naléhali tak dlouho (on teda dosti důrazněji), až jsme vybojovali "mou" obálku. To se mi ulevilo! :-) Autor s tím měl teda více starostí, v knize bylo ještě několik problémů s textem, ale to šlo mimo mě. No a pak už jsme jen čekali na léto, kdy se měla kniha objevit:)

V červenci jsem konečně v jednom z olomouckých knihkupectví uslyšela: "Ano, tu už tady máme." 

Myslela jsem, že puknu radostí. Srdce mi bušilo a s rozklepanýma kolenama jsem šla k "tomu"

regálku. Vážně tam byla! Počkala jsem, až se paní vzdálí a pak jsem si ji slavnostně vytáhla.

Prvotní obrovskou radost však vystřídalo rozčarování. Obálka byla natištěná křivě. "Drobátko" jim to ujelo doleva:( Obrázek byl rozostřený. Nechtěla jsem si ale kazit náladu a začala jsem listovat.

Uvnitř čekalo ještě jedno nemilé překvapení.  Jeden obrázek se jim dokonce povedlo nějak zmenšit a rozostřit... Nic už ale nenadělám.

Je mi (i Richardovi) opravdu líto, že nakladatelství svou práci takto odbylo.

Možná prostě takto funguje, možná se na tom podepsaly smutné události, které se v nakladatelství

udály, možná je to dílem časové tísně. Nevím, jiné jejich knihy jsem neviděla.

Ale zároveň jsem nesmírně ráda, že jsem měla možnost malovat obrázky, které se dostaly do knížky.

Vždyť to jsem si vždycky přála! Už tehdá, když jsem malovala obrázky k Bručimírovi,

jsem nemohla uvěřit tomu, že si hraju na ilustrátorku. (Knížku se autorovi nepodařilo vydat.)

O to více si cením toho, že v tomto případě, ač to mohlo být provedeno lépe,

se knížka na svět dostala a já, obyčejný smrtelník, jsem uvedená jako ilustrátor:)

Děkuju, děkuju, děkuju! :)

A kdo ví? Třeba se mi ještě někdy poštěstí malovat obrázky k pohádkám:)

Mějte se hezky a čtěte dětem :)